NOVINKA – Víkendový online kurz Software tester, který tě posune dál. Zjisti, jak na to!
NOVINKA - Online rekvalifikační kurz Java programátor. Oblíbená a studenty ověřená rekvalifikace - nyní i online.

Lekce 1 - MS-SQL krok za krokem: Úvod do MS-SQL a příprava prostředí

Vítejte u prvního dílu kurzu tutoriálů k databázi MS-SQL. Kurz je určen pro všechny, co se ještě s databázemi nesetkali a potřebují s nimi pracovat v dalším jazyce (např. v ASP.NET na webu nebo v C# formulářové aplikaci). Smyslem je naučit vás základy jazyka T-SQL (MS-SQL), které jsou podobné ve všech SQL databázích (MS-SQL, MySQL, SQLite, ...). Postupně si ukážeme vytváření tabulek, vkládání dat, jejich modifikaci a nakonec i výběr, vyhledávání a komplikovanější dotazy přes více tabulek.

Pracovat budeme pouze se samotnou databází a bez dalšího programovacího jazyka. Nebude to ale tak suché, jak to zní, protože budeme používat Visual Studio. Ukážeme si, jak věci naklikat (ty které jdou) a jak to samé zapsat i jako T-SQL dotaz. Z grafického rozhraní hezky pochopíte co přesně děláte a poté si to spojíte s SQL příkazem. Nabyté znalosti můžete využít v kterémkoli jazyce pro práci s MS-SQL databází (např. v ASP.NET) a s minimální úpravou i s kteroukoli jinou SQL databází. Po dokončení tohoto seriálu budete schopni pracovat s databází na takové úrovni, abyste dokázali vytvořit jednoduchý redakční systém nebo podobnou aplikaci.

Relační databáze

MS-SQL je tzv. relační databáze. Tento pojem označuje databázi založenou na tabulkách. Každá tabulka obsahuje položky jednoho typu. Můžeme mít tedy tabulku uzivatele, další tabulku clanky a další třeba komentare.

Databázovou tabulku si můžeme představit třeba jako tabulku v Excelu. Tabulka uzivatele by mohla vypadat asi takto:

Jméno Příjmení Datum narození Počet článků
Jan Novák 11.3.1984 17
Tomáš Marný 1.2.1989 6
Josef Nový 20.12.1972 9
Michaela Slavíková 14.8.1990 1

Položky (konkrétně zde uživatelé) ukládáme na jednotlivé řádky, sloupce pak označují atributy (vlastnosti, chcete-li), které položky mají. MS-SQL databáze je typovaná, to znamená, že každý sloupec má pevně stanovený datový typ (číslo, znak, krátký text, dlouhý text...) a může obsahovat hodnoty jen tohoto typu. Pokud chceme s relační databází rozumně pracovat, každý řádek v tabulce by měl být opatřený unikátním identifikátorem. U uživatelů by to mohlo být třeba rodné číslo, mnohem častěji se však používají identifikátory umělé a to tak, že uživatele prostě očíslujeme. K tomu se dostaneme později.

Slovo relační označuje vztah (anglicky relation). Ten je mezi tabulkami nebo mezi entitami v jedné tabulce. To si ale necháme na jindy a zatím budeme pracovat jen s jednou tabulkou zároveň.

RDBMS

Možná vás napadlo, k čemu vlastně potřebujeme nějakou databázi. Data bychom stejně dobře mohli ukládat do nějakých textových souborů, binárek, XML nebo něčeho podobného. Určitě by to nějak fungovalo, nebo ne?

Označení databáze je vlastně nepřesné a v odborné literatuře se setkáme s označením RDBMS (Relation DataBase Management System). Česky je to přeloženo jako "systém řízení báze dat", což zní opravdu hrozně a proto budu dále používat označení databázový stroj nebo RDBMS. Databázový stroj (tedy zde MS-SQL) není jen úložiště dat. Jedná se o velmi sofistikovaný a odladěný nástroj, který za nás řeší spoustu problémů a zároveň je extrémně jednoduchý k použití. S databází totiž komunikujeme jazykem SQL, kterým jsou v podstatě lidsky srozumitelné věty. Jazyk databáze MS-SQL je T-SQL, T označuje transact, protože podporuje transakce, ale to až dále. Spolu s ukládáním dat je ale třeba dále řešit mnoho dalších věcí. Asi by nás napadlo např. zabezpečení nebo optimalizace výkonu. RDBMS toho ale dělá ještě mnohem více, řeší za nás problém současné editace stejné položky několika uživateli ve stejný okamžik, který by jinak mohl zapříčinit nekonzistenci databáze. RDBMS data v tomto případě zamkne a odemkne až po vykonání zápisu. Dále umožňuje spojovat několik dotazů do transakcí, kdy se série dotazů vykoná vždy celá nebo vůbec. Nestane se, že by se vykonala jen část. Tyto vlastnosti databázového stroje jsou shrnovány zkratkou ACID, pojďme si ji vysvětlit.

ACID

ACID je akronym slov Atomicity (nedělitelnost), Consistency (validita), Isolation (izolace) a Durability (trvanlivost). Jednotlivé složky mají následující význam:

  • Atomicity - Operace v transakci se provedou jako jedna atomická (nedělitelná) operace. Tzn. že pokud nějaká část operace selže, vrátí se databáze do původního stavu a žádné části transakce nebudou provedeny. Reálný příklad je např. převod peněz na bankovním účtu. Pokud se nepodaří peníze odečíst z jednoho účtu, nebudou ani připsány na účet druhý. Jinak by byla databáze v nekonzistentním stavu. Pokud bychom si práci s daty řešili sami, mohlo by se nám toto velmi jednoduše stát.
  • Consistency - Stav databáze po dokončení transakce je vždy konzistentní, tedy validní podle všech definovaných pravidel a omezení. Nikdy nenastane situace, že by se databáze nacházela v nekonzistentním stavu.
  • Isolation - Operace jsou izolované a navzájem se neovlivňují. Pokud se sejde v jeden okamžik více dotazů na zápis do stejného řádku, jsou vykonávány postupně, jako ve frontě.
  • Durability - Všechna zapsaná data jsou okamžitě zapsána na trvanlivá úložiště (na pevný disk), v případě výpadku el. energie nebo jiného přerušení provozu RDBMS vše zůstane tak, jak bylo těsně před výpadkem.

Databáze (přesněji databázový stroj) je tedy černá skříňka, se kterou naše aplikace komunikuje a do které ukládá veškerá data. Její použití je velmi jednoduché a je odladěna tak, jak bychom si sami zápis dat v programu asi těžko udělali. Vůbec se nemusíme starat o to, jak jsou data fyzicky uložena, s databází komunikujeme pomocí jednoduchého dotazovacího jazyka SQL, viz dále. V dnešní době se vůbec nevyplatí zatěžovat se otázkou ukládání dat, jednoduše sáhneme po hotové databázi, kterých je obrovský výběr a jsou většinou zadarmo. O databázi občas hovoříme jako o 3. vrstvě aplikace (1. vrstva je uživatelské rozhraní, 2. vlastní logika aplikace, 3. je právě datová vrstva).

Potřebné nástroje

Potřebovat budeme pouze Visual Studio. To lze použít ve variantě Community, která je úplně zadarmo anebo, pokud jste student, můžete využít zdarma verzi professional. Budeme se zabývat takzvanou localdb, která se ukládá do malého souboru, který půjde s naší aplikaci, vše si .NET Framework obstará sám. Pokud by se vám toto řešení příliš nezamlouvalo, můžete ještě použít SQL Server. Studenti mají tento nástroj zadarmo přes DreamSpark nebo můžete použít i Express verzi. Práce s SQL serverem je podobná.

Než se pustíte do čtení příští lekce, MS-SQL krok za krokem: Vytvoření databáze a tabulky, připravte si Visual Studio. :).


 

Všechny články v sekci
MS-SQL databáze krok za krokem
Přeskočit článek
(nedoporučujeme)
MS-SQL krok za krokem: Vytvoření databáze a tabulky
Článek pro vás napsal Michal Žůrek - misaz
Avatar
Uživatelské hodnocení:
577 hlasů
Autor se věnuje tvorbě aplikací pro počítače, mobilní telefony, mikroprocesory a tvorbě webových stránek a webových aplikací. Nejraději programuje ve Visual Basicu a TypeScript. Ovládá HTML, CSS, JavaScript, TypeScript, C# a Visual Basic.
Aktivity