Lekce 2 - IntelliJ IDEA a první konzolová aplikace

V minulé lekci, Úvod do jazyka Java, jsme si řekli něco o jazyce jako takovém a také jsme pochopili, jak Java funguje.

V dnešním Java tutoriálu se zaměříme především na vývojové prostředí IntelliJ IDEA. Ukážeme si, jak se instaluje i používá, a naprogramujeme si jednoduchou konzolovou aplikaci.

Příprava prostředí

Začněme přípravou prostředí pro vývoj v Javě.

Instalace JDK

Nejprve si musíme stáhnout tzv. JDK (Java Development Kit). To je soubor základních nástrojů, které potřebujeme pro vývoj v Javě. Existuje více distribucí JDK, my použijeme distribuci nazvanou Eclipse Temurin. Pro stažení klikneme na tlačítko Latest LTS release a poté provedeme instalaci. Při instalaci je důležité na obrazovce s výběrem komponent zaškrtnout, že chceme, aby instalátor vytvořil a nastavil systémovou proměnnou JAVA_HOME:

Instalace IDE

Nyní stáhneme samotné IDE IntelliJ IDEA. IDE je zkratka pro Integrated Development Environment (integrované vývojové prostředí) a jednoduše řečeno se jedná o aplikaci, ve které píšeme zdrojový kód a pomocí které potom naši aplikaci testujeme a ladíme. Existuje více různých IDE, populární je také například Eclipse nebo NetBeans.

My použijeme IntelliJ IDEA, které je volně dostupné ke stažení na stránce společnosti JetBrains. Pro naše účely nám postačí Community Edition, která je zdarma. Kliknutím na tlačítko Download se spustí stahování instalátoru.

Pro našince není bez zajímavosti, že IntelliJ vyvíjí společnost JetBrains, která byla založena v Praze.

Instalaci odklikáme (tzv. "vynextíme"), není třeba nic nastavovat.

Instalace Dropboxu – Zálohování

Kromě IDE potřebujeme nějaký nástroj, který bude zálohovat a verzovat naši práci. Nemůžeme se spolehnout na to, že program prostě budeme ukládat, protože jsme lidé, a ne stroje. Lidé dělají chyby, a když přijdeme o několikadenní, nebo dokonce několikatýdenní práci, může to zabolet. Je dobré naučit se na toto myslet hned od začátku. Velmi doporučujeme program Dropbox. Je extrémně jednoduchý a sám naše soubory verzuje (tedy zachovává změny v čase a je možné se vrátit ke starším verzím projektu) a zároveň synchronizuje s webovým úložištěm. I kdybychom si projekt omylem smazali, přepsali, ukradli nám notebook nebo nám zkolaboval pevný disk, naše data zůstanou v bezpečí. Dropbox také umožňuje sdílet jeden projekt mezi více vývojáři. Více o Dropboxu viz tento článek, který zároveň obsahuje pozvánku do Dropboxu s 0,5 GB prostoru navíc.

Jako další verzovací nástroj se hojně používá GIT, jeho nastavení ale vydalo na samostatný kurz a Dropbox zatím pro naše účely bohatě postačuje.

Vytvoření Java projektu

Spustíme si IntelliJ a v okně, které se nám otevře, klikneme na ikonku + s popiskem New Project:

V okně New Project zadáme nejprve název naší aplikace, v našem případě zvolíme název PrvniAplikace. Dále zvolíme umístění projektu. V Dropboxu si vytvoříme složku na naše projekty, např. IntelliJProjects/. U lokace pomocí tlačítka s ikonkou složky vybereme složku C:\Users\vase_jmeno\Dropbox\IntelliJProjects\.

Jako jazyk ponecháme Java a Build system přepneme na Maven.

Maven je mocný automatizační nástroj, který slouží ke správě projektů napsaných především v jazyce Java. Jeho detailnější popis je zcela mimo rámec tohoto seriálu, nás na této úrovni zajímá pouze to, že nám s pomocí IntelliJ vytvoří základní kostru našeho projektu a následně bude na požádání náš projekt sestavovat (tzv. "buildit") a spouštět. S tím si vystačíme po celou dobu našeho seriálu pro začátečníky.

IDE IntelliJ samo najde JDK, které jsme nainstalovali. Není ale problém si nainstalovat jiné, pokud by to bylo pro nějaký konkrétní projekt potřeba. My ponecháme naše Eclipse Temurin.

Kdybychom zaškrtli možnost Add sample code, IntelliJ by nám automaticky vygenerovalo naši první třídu. Do budoucna se nám však bude hodit vědět, jak si vytvořit třídu vlastní. Tuto možnost tedy necháme odškrtnutou a za chvíli si vysvětlíme, jak si třídu vytvořit

Formulář nám dále umožňuje nastavit GroupId a ArtifactId. Jde o informace, které potřebuje Maven pro vytvoření projektu. V této chvíli si moc nemusíme lámat hlavu nad tím, co přesně která položka znamená.

Po celou dobu našeho seriálu bude vhodné mít nastavenou položku GroupId na cz.itnetwork. IntelliJ si toto nastavení při vytvoření našeho prvního projektu zapamatuje a při tvorbě dalších projektů nám ho již předvyplní.

Okno bude vypadat takto:

Formulář následně potvrdíme.

Vytvoření první třídy

V IntelliJ jsme právě založili nový projekt:

Okno jsem hodně zmenšili, aby se nám sem vešlo celé

Panel Project(s)

Při pohledu do levého panelu Project si všimněme, že se nám zde objevil náš projekt PrvniAplikace spolu se dvěma podsložkami. Z nich nás prozatím bude zajímat pouze src/. Složku src/ rozklikneme a objeví se nám složka main. Tu také rozklikneme a objeví se nám složka java. Bývá dobrým zvykem si vytvářet balíčky a až do nich vkládat třídy. Pokud se nám zde balíček nevytvoří automaticky, pravým tlačítkem myši klikneme na složku java a zvolíme New -> Package:

Zadáme název balíčku cz.itnetwork a potvrdíme klávesou Enter:

Na náš balíček opět klikneme pravým tlačítkem a vybereme New -> Java Class:

V dialogu zadáme název naší první třídy PrvniAplikace a stiskneme klávesu Enter:

Kód programu

Vytvoří a otevře se nám nový soubor, do kterého už budeme psát první program:

IDE nám vygenerovalo kód výše automaticky. Klíčová slova package, public a class zatím nebudeme řešit, spokojíme se s vědomím, že je to určitý způsob, jak se aplikace v Javě strukturují. Každý Java program se totiž skládá ze tříd (classes) organizovaných do balíčků (packages).

Metoda main()

Jako vstupní bod programu, místo, odkud se začíná program provádět, slouží metoda zvaná main(). Tu zde zatím nemáme, takže ji musíme vytvořit. Umístíme tedy kurzor někam mezi ony složené závorky (do těla třídy PrvniAplikace) a napíšeme následující kód:

public static void main(String[] args) {

}

Také můžeme využít doplňovací funkci našeho IDE – napíšeme main a stiskneme Tab. IDE celou kostru metody main() doplní za nás.

Opět se prozatím nebudeme zabývat tím, co to všechno znamená. Jediné, co nás teď zajímá, je tělo metody main(), tedy prostor mezi složenými závorkami. Sem budeme psát náš kód.

Spuštění projektu

Před pokusem o spuštění nezapomeneme naši nově vytvořenou třídu nejprve uložit. Buď pomocí ikonky s disketkami, nebo pomocí klávesové zkratky Ctrl + S.

Důležitým prvkem v okně pro nás bude zelené tlačítko Run Project v horní liště. To program zkompiluje a spustí. Můžeme si to zkusit, protože náš program zatím nic nedělá, hned se zase vypne. Spuštění můžeme také provést klávesovou zkratkou Shift + F10.

Náš první program Hello world

Je zažitým zvykem, že prvním programem v nějakém novém jazyce bývá tzv. Hello world. Jedná se o program, který jakýmkoli způsobem uživateli zobrazí hlášku "Hello world", případně nějaký podobný text. Raději zopakujeme, že příkazy budeme psát do těla metody main().

K výpisu textu slouží:

System.out.println("Text");

System je tzv. třída. Pojmem třída budeme zatím chápat soubor nějakých příkazů. Příkazům se v Javě říká metody. System tedy obsahuje metody k obsluze vstupů a výstupů.

Na výstupu (out) voláme metodu println(), která vypíše text. Vidíme, že metodu na třídě voláme pomocí operátoru tečka. Každá metoda může obsahovat nějaké vstupní parametry, které se zadávají do závorky a jsou oddělené čárkou. V případě metody println() je parametrem text k vypsání.

Textu budeme říkat textový řetězec nebo jen řetězec (anglicky string). Text budeme ho psát do uvozovek, aby tomu Java rozuměla a nezaměňovala ho s jinými příkazy. I kdyby metoda neměla žádné parametry, je závorka za ní povinná a byla by prázdná.

Příkazy píšeme na samostatné řádky a za každý píšeme středník (;).

Pokud nevíte, kde se na klávesnici nachází ;, tak ho najdete pod klávesou Esc:

Naše metoda main() tedy bude nyní vypadat nějak takto:

package onlineapp;

class Program
{

public static void main(String[] args) {
    System.out.println("Hello ITnetwork!");
}

}

Opět si můžeme ulehčit život využitím doplňovacích možností a místo vypisování System.out.println... můžeme napsat sout a stisknout Tab. IDE napíše System.out.println("") za nás a ještě nám šikovně umístí kurzor přímo mezi uvozovky.

Uvozovky jsou na české klávesnici na stejné klávese jako ů, ale píšeme je s klávesou Shift:

Program spustíme pomocí klávesy F6 nebo zkratkou Shift + F10. Výstup našeho prvního programu bude vypadat nějak takto:

Gratulujeme, právě jste se stali programátorem 😊 To bude pro dnešek vše.

Dnešní projekt je přiložen jako soubor na konci článku. Výsledky budou vždy přiloženy ke stažení také u dalších tutoriálů. Doporučujeme vám však vytvořit si projekt nejprve pomocí tutoriálu a ke stažení se uchýlit jen v případě, když vám něco nepůjde. Pokud program hned pouze stáhnete, nic se nenaučíte.

V příští lekci, Proměnné a typový systém v Javě, se podíváme na základní datové typy a vytvoříme si jednoduchý program vypisující proměnnou.

 

Měl jsi s čímkoli problém? Stáhni si vzorovou aplikaci níže a porovnej ji se svým projektem, chybu tak snadno najdeš.