Bitcoin slaví 15 let. Češi jich vytěžili za 2,3 miliardy

I když je s námi bitcoin již patnáct let, pro mnohé z nás je proces jeho těžby stále zahalen do určitého tajemna. Ti odvážnější v něm ale naopak vidí skvělou příležitost, jak si snadno a rychle vydělat spoustu peněz. Tento entuziasmus však do jisté míry může více než cokoliv připomínat nadšení během americké zlaté horečky, neboť jen málokterý kryptotěžař narazí během své práce na skutečný poklad.

Jaký byl vývoj bitcoinu od jeho úplného počátku? A jaká budoucnost ho čeká?

Autor bitcoinu je dosud neznámý

Za oficiální počátek této virtuální měny se považuje 31. říjen 2008. Tehdy vývojář (nebo vývojáři) s pseudonymem Satoshi Nakamoto vydal bílou knihu, v níž poprvé popsal princip fungování bitcoinu. „Pracoval jsem na novém elektronickém hotovostním systému, který je plně peer-to-peer, bez potřeby třetí strany,“ napsal Nakamoto v úvodu své práce.

V této bílé knize tedy vývojář navrhl decentralizovaný systém (blockchain), který je dostupný všem uživatelům připojeným k internetu. Systém zaručuje důvěryhodnost transakcí bez potřeby garance od vyšší autority. Tím se stává nezávislým a spravedlivým.

Díky tomuto systému ověřování došlo také k odstranění problému takzvaného dvojího utrácení, s nímž se potýkali Nakamotovi předchůdci. Proces zpracování plateb totiž trval dlouho, což způsobilo, že lidé mohli týmiž bitcoiny platit více pohledávek. To však díky blockchainovému ověřování již není možné.

Zajímavostí je, že Nakamotova identita nebyla nikdy odhalena. Sám o sobě tvrdil, že je 37letý Japonec, nicméně mnozí odborníci se kvůli jeho používání britské angličtiny domnívají, že spíše pocházel odněkud z Commonwealthu. Spekuluje se také o tom, zda šlo skutečně pouze o jednoho geniálního člověka, nebo zda se pod tímto pseudonymem neskrývá celý tým vývojářů.

Nakamoto pokračoval ve své práci až do poloviny roku 2010, kdy své dílo předal dalším zkušeným vývojářům v čele s Gavinem Andresenem. Jak uvádí magazín Forbes, ten už v roce 2011 tvrdil, že bitcoin je kvůli své decentralizovanosti „lepším zlatem než samotné zlato“.

Vývoj bitcoinu připomínal houpačku

Historicky první transakce s touto kryptoměnou se uskutečnila 22. května 2010 a tento den je v IT světě dodnes známý jako Pizza day. Během platby totiž došlo k nákupu dvou pizz za celkem 10 tisíc bitcoinů, neboť v té době ještě tato měna neměla téměř žádnou hodnotu. Pro představu, dnes by tyto pizzy přišly na zhruba 8 miliard korun. To by se těžce nevyplatilo, i kdyby byly celé ze zlata 😆

V květnu 2011 byl založen bitcoinový platební procesor BitPay a v září 2012 spustila skupina vývojářů v čele s Andresenem bitcoin Foundation, jejímž cílem bylo „urychlit globální růst bitcoinů prostřednictvím standardizace, ochrany a propagace protokolu s otevřeným zdrojovým kódem“. Už v říjnu 2012 pak BitPay oznámil, že více než 1000 obchodníků přijímá tuto měnu.

Úspěchy elektronické hotovosti ale záhy střídaly pády, a veřejnost proto průběžně divoce skupovala anebo se zbavovala nabytých bitcoinů. Stejně tak různé společnosti tyto kryptoměny střídavě přijímaly a později se od nich odvracely. Známý filantrop George Soros například bitcoin označil za pouhou bublinu. To vše se následně projevilo i na jeho ceně, která byla v průběhu své existence více než kolísavá.

Nicméně i přesto se bitcoinu podařilo dostat do povědomí široké veřejnosti a jeho hodnota postupně mnohonásobně stoupla. Především v posledních letech pak přibylo mnoho těžařů, kteří chtěli některé z bitcoinů ukořistit. Jak informoval server The Economist, právě kryptotěžaři mohou být hlavním důvodem pro stále trvající nedostatek grafických karet. Některé technologické společnosti už přitom proti tomu zavedly jistá opatření. Jeden z největších světových producentů grafických karet Nvidia například předloni pro BBC uvedl, že záměrně sníží efektivitu své nejnovější karty o 50 %, pokud bude použita k těžbě kryptoměn.

Z posledních dostupných informací nicméně cena bitcoinu opět raketově stoupá, a to především kvůli nadšení investorů z očekávaného schválení bitcoinového burzovně obchodovaného fondu (ETF) od společnosti BlackRock. „Tato zpráva sice ještě neznamená, že byl fond již spouštěn, nebo že se tak nevyhnutelně stane. Může to však být součástí příprav BlackRocku na brzké spuštění ETF,“ vysvětlil pro CNN analytik trhu z firmy XS.com Samer Hasn. V současnosti je hodnota jednoho bitcoinu asi 800 tisíc korun, před rokem to přitom bylo pouze zhruba půl milionu korun.

Zajímá tě svět technologií a chtěl by ses naučit programovat? Přihlas se do našeho akreditovaného rekvalifikačního kurzu a získej práci snů. Kromě bezkonkurenčního platu na tebe čeká také home office, flexibilita a mnoho dalších benefitů. Nakopni svou kariéru ještě dnes:

Kdo vlastní nejvíce bitcoinu?

Jen pár lidem a společnostem se podařilo získat a vytěžit tolik bitcoinů, že jejich jmění dosahuje miliard korun. Podle zpravodajského portálu CNN patří mezi největší držitele této kryptoměny Michael Saylor, Tim Draper, dvojčata Cameron a Tyler Winklevossovi a samozřejmě také autor kryptoměny Satoshi Nakamoto.

Velké množství bitcoinu ale drží i některé významné společnosti, jako Tesla, MicroStrategy, Hut 8 Mining Corp, The Tezos Foundation, Block.one či Tether Holdings. Zajímavé rovněž je, že do kryptoměn neinvestují pouze jednotlivci a firmy, ale také státní instituce. Nejvíce jich má Ukrajina, Bulharsko, Spojené státy a El Salvador.

U nás se lidem podle ČTK podařilo nashromáždit okolo 3 tisíc bitcoinů v celkové hodnotě 2,3 miliardy korun. Česko navíc podle odborníků patří mezi evropskými zeměmi k největším průkopníkům v oblasti kryptoměn. Vzniklo zde totiž několik firem, které jsou známé nejen u nás, ale i v zahraničí. Například společnost SatoshiLabs vyvinula jednu z nejpoužívanějších hardwarových peněženek na světě s názvem Trezor, firma Braiins provozuje software navržený výhradně pro těžení kryptoměn a platforma Tatum slouží k vývoji blockchainových aplikací.

Jaká je budoucnost bitcoinu?

Bitcoiny už za svou poměrně krátkou existenci ušly pořádnou cestu, co se však týče jejich budoucnosti, v odborné i široké veřejnosti panují na toto téma velmi rozdílné názory. Nadšenci do kryptoměn doufají, že se měně podaří překonat dosavadní maximální hodnotu 69 tisíc dolarů (zhruba 1,6 milionu korun). Na opačné straně pak stojí lidé, kteří stále trvají na tom, že kryptoměny nemají reálně žádnou hodnotu, a chtějí jejich existenci co nejvíce omezit.

Problémem je také stále dražší těžba, neboť jak upozorňuje Rocky Mountain Institute, je při ní k enormní spotřeba elektřiny. Bylo zjištěno, že bitcoin ročně spotřebuje více energie než celá Argentina. Navíc kvůli takzvanému halvingu (půlení) dochází k tomu, že se zhruba každé čtyři roky sníží odměna těžařů na polovinu, což také může ovlivnit zájem o jeho těžbu. Další halving se přitom očekává už příští rok. Podle burzy NASDAQ se dá rovněž očekávat, že bitcoin bude muset bojovat s přicházející konkurencí dalších kryptoměn.

Necháme se však budoucností této kryptoměny překvapit, třeba jednou nastane den, kdy bude běžné si v klasické vesnické sámošce za bitcoin nakoupit třeba rohlíky.

Chtěl by ses dozvědět o kryptoměnách více? Přejdi k našemu e-learningovému kurzu Kryptoměny.

Hledáš novou příležitost a kariérní cestu? Začni s programováním a získej skvělé peníze, flexibilní pracovní podmínky, home office a mnoho dalšího. Rekvalifikuj se v našem akreditovaném kurzu pro junior programátory WWW aplikací. Nauč se pracovat s moderními nástroji budoucnosti a vybírej si z nekonečného množství pracovních nabídek. Nikdy není pozdě začít:

Přečti si také: